_____kopie-1.jpg){kind=logo}
Krásné teplé dny jsou tytam a nastala doba podzimních plískanic. Studených a sychravých.
Díky chladu začne módní přehlídka korun stromů.
Ve svých barevných svetrech se ještě na měsíc ukážou lidským očím, objektivům fotoaparátů,
aby byly zachyceny pro svou nezměrnou krásu.
Vyfiknou se do kanárkově žluté, pomerančové, červené, rudé či granátové, do okru a všech odstínů hnědé.
Ale pak, náhle, s prvním větším lijákem pocestují barevné listy spolu s kapkami deště k zemi. Krásné koruny projdou proměnou.
Budou řídnout, jako když babička párá svetr, až úplně zmizí jejich honosná pýcha. V holých větvích se začne prohánět studený vítr.
Stromům to bude jedno, protože už teď zívají a chystají se k zimnímu spánku.
Jsou unaveny horkým létem. Pro ně nastává čas klidu.
Pozoruji kapky . Stékají po okenní tabuli jako nepokojné potůčky. Ale za oknem, více v dálce, vypadají jako živé, pohyblivé provázky.
Určitě je v nebi drží neviditelné ruce loutkoherců. Kaluže pod oknem se lesknou jako spousty poztrácených zrcátek. I pavouci, kteří se
běžně vyhřívali na sluníčku, zalezli do svých opředených domečků. V jejich pavučinách se zachytily stříbrné krůpěje. Působí na mne jako
diamantový pavoučí náhrdelník.
Až půjdu zítra ven ucítím tu zemitou vůni vlhkého listí. Mám ji tolik ráda. Patří k sychravému podzimu a padajícím kaštanům.
Na stole mi voní hrnek teplého čaje. Koukám na korálky a v duchu už vidím jak navlékám pomyslné rudé šípky, hlohy, oranžové rakytníky,
hnědé kaštánky či modré trnky na zázračné provázky.
.png)
.png)
Za oknem ať si prší a fouká, vždyť i podzim musí občas nastavit svou drsnou tvář.
Abychom si v duchu řekli.
Zpomal.
Zpomal jako stromy.
Po hektickém létě..
je čas ....zklidnit.